War, war never changes… Heslo, které nás provázelo sérií Falloutů, by se dalo přeložit ve smyslu, že zatímco se svět neustále mění, válka zůstává stále stejná. V nejnovějším titulu z post-jaderného světa, Fallout Tactics: Brotherhood of Steel, tomu nebude jinak. Vzhledem k tomu, že se tentokrát nejedná o RPG hru, ale v první řadě o taktickou strategii, nejsou developerem geniální Black Isle Studios, ale Interplayem (respektive jeho divizí 14 Degrees East) zaštítěná, mě neznámá australská firmička Micro Forté, která má na svém kontě zatím jen pár her pro Commodory a Amstrady.
Příběh se tentokrát bude týkat Brotherhood of Steel (BOS), organizace, se kterou jsme již měli čest (nebo smůlu, podle úhlu pohledu) se potkat i bojovat v předchozích dílech, a která se snaží spasit svět pomocí vědeckých výdobytků; pokud to takhle jednoduše nejde, pak v neposlední řadě i násilím. BOS vyšle do vnitrozemí bývalých Spojených Států, kde by se měl nacházet tajemný kryt Vault Zero, průzkumnou expedici. Ta ztroskotá poblíž Chicaga a ztratí kontakt se zbytkem Bratrstva. V tomto okamžiku vstupujete do děje vy, nováček v BOS, který musí prokázat své kvality v řadě misí…
Je překvapující, kolik podobného má nová strategicko-taktická odbočka v sérii společného s původními díly. Nejenže byl až na malé úpravy zachován a rozšířen výborný bojový systém, ale svůj jedinečný styl si udrželo i grafické zpracování, prostředí a uživatelské rozhraní. Dalo
by se říct, že Fallout Tactics je původní Fallout s méně rozhovory a více boji.
Přenos do nové hry přežil i systém tvorby postav a sada schopností (dokonce přibyly nové, jako například řízení vozidel), ve hře pro více hráčů (ještě se k ní vrátím) máte možnost výběru i dalších „ras“ – kromě lidí si můžete vytvořit i psa, ghůla nebo robota s novými speciálními schopnostmi (traits). Díky distribuci bodů do jednotlivých schopností při přestupech na vyšší úrovně můžete vytvořit dobře vybalancovanou družinu, kde bude mít každý člen nějakou specifickou funkci, ať už ostřelovače, polního doktora, experta na smlouvání cen nebo zloděje schopného otevřít libovolnou bednu, zneškodnit minu nebo se připlížit za banditu a podříznout mu hrdlo.
Místo obvyklého prozkoumávání pustiny, měst a dalších lokací, kde se vám každá druhá postava ve hře svěřuje se svými malými či velkými problémy, a které za příslušnou odměnu násilně či nenásilně řešíte, budou vaše úkoly tentokrát pevně dány. Na jednotlivé mise budete vyrážet z bunkrů BOS, míst, kde budete moci doplnit své zásoby, prodat nalezené zbraně a vybavení, léčit se nebo najímat nové spolubojovníky. Plusem je také fakt, že můžete prozkoumávat i zbytek mapy a podobně jako ve Falloutu budete narážet na skupiny monster, mutantů, nebo banditů, na kterých můžete získávat cenné zkušenosti. Mínusem je frekvence, se kterou se takto děje - pokud máte docela štěstí, podaří se vám projít jeden sektor
na mapě s méně než pěti bitvami. Nepotěší ani to, že z devadesáti procent soubojů stejně nakonec utečete, protože nemá cenu plýtvat střelivem na šváby, psy a škorpióny, za které je minimum zkušeností.
Na výběr máte hned ze tří taktických módů, „continuous turn-based“ (CTB), klasický turn-based známý z původní série a takzvaný group turn-based. Prozkoumávání terénu jednotlivých misí, paklíčování zamčených beden, prohledávání mrtvolek a další oblíbené činnosti dobrodruha se odehrávají v reálném čase, zajímavé to začne být ve chvíli, kdy narazíte na nepřítele. V CTB módu hra běží dál bez zapauzování a je velmi podobná například Warcraftu II. Specialita spočívá v tom, že každá postava má určitý počet „action points“, akčních bodů, a každá činnost jako střelba, pohyb, zakleknutí nebo nabíjení zbraně jich několik spotřebuje. Jakmile spadnou na nulu, postavička se zastaví a musí „odpočívat“. Souboje takto vypadají velmi akčně a efektně, na druhou stranu, máte mnohem menší kontrolu nad členy svého týmu. Aby nedocházelo k situacím, že vaši někde zapomenutou jednotku najde nepřítel a zabije ji dřív, než stačíte zareagovat, je možné u každé postavy nastavit takzvaný sentry mód, který určuje, jak se bude voják chovat, pokud zahlédne nepřítele. Zda začne agresivně útočit (v závislosti na šanci zásahu), nebo bude jen pasivně opětovat palbu.
Fakt je ale ten, že mnohem strategičtější jsou turn-based módy. V normálním se vaši vojáci a nepřátelé střídají podle své rychlosti, v group módu potom nejdřív odehraje postupně celá družina a teprve pak nepřátelé, což se dá využít ke strategičtějšímu ničení cílů. Musím ale přiznat, že úplně stoprocentně mi nesedl ani jeden z nich. V CTB mi chybí zapauzování souboje podobně jako v sérii Baldur's Gate nebo IWD, které dá čas na rozmyšlení dalšího postupu a zadání nových rozkazů, u turn-based módů pro změnu možnost posunovat ve svém kole celou družinu na přeskáčku ala Jagged Alliance 2.
Všechny postavy jsou schopné se přikrčit (zajímalo by mě, proč mají v téhle pozici všechny ženské ve hře neskutečně velké, ehm, pozadí :o) ) nebo se plazit a skrývat za terénními nerovnostmi. Na některá vyvýšená místa ie možné i vylézt a využít výhodné pozice k ostřelování, bohužel toto jde jen tam, kde to tak autoři zamýšleli. Ošklivá chyba je, že vaši vojáci zřejmě trpí nějakou zvláštní chorobou, která jim nedovolí přeskočit půlmetrovou zídku, se kterou by si hravě poradila i moje babička; že většina sudů a podobných předmětů ve hře je nejspíš plná olova, takže s nimi není možné pohnout a přesunout je na strategičtější pozici; a konečně, že většina zdí, plotů a dalších překážek, až na vyložené výjimky, je postavena z nějakého nezničitelného materiálu, na který nemají vliv ani granáty, ani dynamit.
Jednotlivé mise, ačkoliv občas velmi rozsáhlé, jsou pak díky výše uvedeným nedostatkům koncipovány tak, že máte jednu, maximálně dvě možné cesty, jak splnit vytčený cíl, a není
možné vymyslet nějaké výrazně překvapivé řešení. Oproti původním Falloutům mi tak chybí možnost výběru strategie přístupu k problému. Dalším okleštěným prvkem jsou rozhovory s postavami ve hře, jedná se totiž pouze o monology oslovených bez sebemenšího výběru odpovědi nebo reakce z vaší strany, i když byla na druhou stranu zachována vynikající úroveň jejich namluvení.
K likvidaci nepřátel máte k dispozici široký arzenál ručních, palných, energetických i vrhacích zbraní, ale pravděpodobně záhy zjistíte, že použitelná je jen malá část z nich (ty s pořádným dostřelem a ty, co dělají maximální poškození). Přímo v boji můžete přepínat mezi dvěma připravenými zbraněmi (doporučil bych pro začátek kombo hunter rifle a třeba AK-47), ale nejde použít obě dvě najednou (poznámka pro fanoušky Johna Woo a jeho filmů :o) ). Kromě zbraní budete samozřejmě nacházet i různá brnění, drogy, lékárničky, nástroje a klíče.
Nepřátelé v BOS jsou skutečně rozmanití - zvířata, brouci, mutanti, ghůlové a další, zvláštní ale je, že ani jeden z nich nemá uši a všichni bez výjimky trpí poruchami paměti. Nečekejte, že po prvním výstřelu se všichni seběhnou podívat, co se to děje s jejich kolegou, podobně jako v JA2, a navíc pro ně také platí „sejde z očí, sejde z mysli“. Pokud se v jednom kole všichni vaši vojáci schovají, nepřítel zůstane připitoměle stát na místě do
chvíle, než ho někdo zase trefí. Občas dokonce před vašima očima začne cvičit dřepy nebo sedy-lehy. Nastavení vyšší obtížnosti znamená pouze zlepšení jejich schopností, nikoliv inteligence. Tím ovšem nechci říct, že by byl Fallout Tactics hrou jednoduchou – zhruba od páté mise a druhého bunkru začnou nepřátelé vytuhávat a i design jednotlivých misí jim bude ošklivě nahrávat.
Nemůžu zapomenout zmínit možnost použití vozidel, od lehkého Hummera až po tank, kterými se můžete prohánět pustinou i misemi a jejichž použití může být občas velmi zábavné, obzvlášť, když se vám někdo připlete pod kola nebo pásy :o).
Velikou výhodou FOT: BOS je multiplayer, který se stal hitem už v době vydání demoverze. Na výběr je několik typů, mimo jiné skirmish, kde musíte zničit soupeřův tým, nebo assault, což je jednodušší verze klasického CTF (capture the flag). Pokud jste trpěliví, určitě si budete libovat při turn-based módech, zábavné jsou i akční CTB mise. Micro Forté se podařil jeden nepříjemný kiks – každá hra je definována množstvím bodů, které můžete jednak utratit za vyšší úrovně postav ve hře a jednak za vybavení, ale bohužel není ve hře možné nastavit limit na jednoho vojáka. Proto dochází k tomu, že každý hráč si raději vytvoří jednoho superhrdinu a elementy kooperace celého týmu, tolik zábavné v demu, tak ztrácejí na významu.
Grafika, velmi podobná oběma Falloutům, je rozšířená o mnoho nových prvků a objektů, takže je na co se dívat. Hra běží v rozlišeních 800x600 a 1024x768 v hi i true-coloru, na novějších kartách i s podporou anti-aliasingu. Kouzelné jsou animace úmrtí, obzvláště u těch hodně brutálních jsou snad nejlepší, jaké jsem zatím v počítačové hře viděl. Hudba i zvuky jsou na vysoké úrovni, jak je ostatně v dnešní době již zvykem.
Fallout Tactics je hodně rozporuplná hra, která obsahuje mnoho výborných nápadů, z nichž jich bohužel spousta není dotažena do konce. Myslím, že je možná zbytečně moc lineární a zjednodušená na pouhé bojování. Na druhou stranu jsou boje velmi zábavné a budou vás držet před obrazovkou dlouho do noci, ať už v singleplayeru s výborným příběhem, nebo při ničení kamarádů po síti. Pokud bych si měl vybrat mezi Jagged Alliance 2 a FOT: BOS, sáhnul bych raději po JA2, která mi dává stejně kvalitní, i když trochu jiný systém, ale hlavně v ní mám mnohem větší volnost v rozhodování. Pokud máte JA2 odehrané 4x kolem dokola na všechny obtížnosti, vyzkoušejte Fallout Tactics: Brotherhood of Steel. Je to něco jiného, nového, občas frustrujícího, ale přesto velmi, velmi zábavného.
| Fallout Tactics: Brotherhood of Steel | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
